Panavia Tornado

Vytvořil Hanz dne Fri, 06/08/2010 - 13:25

Panavia Tornado je víceúčelový dvoumístný dvoumotorový hornoplošník s měnitelnou geometrií křídla. Jsou tři hlavní verze tohoto stroje a dle toho se odvíjí jejich způsob použití. Tornado IDS je určené pro provádění útoků na pozemní cíle (umlčovnání nepřátelské protivzdušné obrany - SEAD), Tornado ECR pro letecký průzkum a elektronický boj a stíhací verze Tornado ADV pro vzdušnou obranu. První let se uskutečnil 14.8.1974.

Vznik

Vznik letounu Panavia Tornado odstartoval v roce 1967 vzájemnou spoluprácí Belgie, Nizozemska, Německa a Itálie na projektu MRA 75 (Multi role aircraft), který měl nahradit letouny F-104. O rok později se k projektu připojila také Anglie a došlo ke změně názvu na MRCA (Multi role combat aircraft). Postupem času od projektu odstoupilo Nizozemsko a Belgie, protože koncept přestal splňovat jejich požadavky.

Kontrukce

Letoun byl vyřešen jako dvoumístný dvoumotorový hornoplošník s měnitelnou geometrií křídla v rozmezí 25 - 67 stupňů a jednou kýlovkou. Náběžné hrany křídel využívají sloty a odtokové hrany dvouštěrbinové vztlakové klapky a spoilery. Podkřídelní závěsníky pro výzbroj (celkem 4) byly vyřešeny jako otočné. Tornado má také podtrupové závěsníky. Podvozek je tříbodový, zatahuje se směrem vpřed. Celkem bylo vyrobeno 10 prototypů a 6 předsériových strojů. K prvnímu letu došlo 14.8.1974, jednalo se o německý prototyp P-01 a výsledky tohoto letu byly dle pilota velmi dobré.

Zavedení do služby

O hladké zavedení Tornad do výzbroje letectev Anglie, Itálie a Německa se starala jednotka TTTE (Tri-national tornado training establishment). Později byly vytvořeny ještě dvě výcvikové jednotky, které byly zaměřené na bojový výcvik a taktiku, konkrétně britská TWCU a německá WaKo. Britská RAF zavedla první Tornada do služby (u TTTE) již začátkem července 1980 a odebrala asi 220 strojů (počet byl pravděpodobně vyšší). Německá Luftwaffe obdržela první stroje v září roku 1980 a celkem odebrala 247 strojů. Italská AMI (Aeronautica militare Italiana) se dočkala prvních Tornad v únoru 1983, celkově odebrala 100 letounů. Tornada odebrala také Saúdská Arábie (RSAF), první v březnu 1986 (celkem cca 75-80 trojů).

Bojové nasazení

První válka v Perském zálivu - operace Granby (1991): Do tohoto konfliktu bylo nasazeno 12 britských Tornad F.3, která prováděla útoky v malých výškách, což je velice riskantní taktika, čemuž odpovídala ztráta 6 letounů. Od této taktiky bylo později upuštěno a útoky se prováděly ze středních výšek. Později se zůčastnila bojů i italská AMI s 8 stroji Tornado IDS (1 stroj sesřelen) a RSAF (Saúdská Arábie), která utrpěla rovněž ztrátou 1 letounu.
Bosna a Hercegovina - operace Deny Flight (1993-1995): Působila zde britská Tornada F.3 a pravděpodobně i jiná.
Bosna a Hercegovina - operace Deliberate force (1995): Této operace se zůčastnilo 8 německých Tornad ECR a 6 Tornad Recce, a také 6 britských Tornad F.3.
Jižní Irák - operace Southern Watch/Bolton (1992-2003): Zde působila od dubna 1998 britská Tornada G.4 a pravděpodobně i jiná.
Jugoslávie (Válka v Kosovu) - operace Allied force/Noble Anvil (1999): Útoky byly směřované proti srbským jednotkám. Působilo zde 12 italských Tornada F.3, 12 Tornad IT ECR a 10 Tornad IDS. Dále 14 německých Tornad ECR a 12 britských Tornad GR.1.
Druhá válka v Perském zálivu - operace Iraqi freedom/Telic (2003): Akce se zůčastnila mimojiné britská Tornada GR.4 (41), GR.4A (11) a F.3 (14 strojů). Ztraceno bylo jediné Tornado během nešťastné události, kdy bylo nedopatřením sestřeleno americkým raketovým kompletem Patriot (23.3.2003).

Tornada nad Českou republikou

Tornada se v našem vzdušném prostoru vyskytují celkem často (r. 2010). K největšímu výskytu těchto strojů dochází během pravidelného česko-britského cvičení Flying Rhino. Stejně tak se pravidelně účastní našich větších leteckých akcí (CIAF, Dny NATO, Open day). Zajímavostí také je, že se uvažovalo nad nákupem Tornad pro českou armádu před rokem 2005, ovšem bez úspěchu.

Základní informace (GR.4)

První let: 14.8.1974
Posádka: 2 muži
Délka: 15,7 m (18,7 m u verze F.3)
Výška: 5,95 m
Rozpětí: 13,91 m
Nosná plocha: 26,6 m²
Hmotnost prázného: 14.500 kg (13.900 kg u verze F.3)
Hmotnost vzletová:
Hmostnost maximální: 28.000 kg
Pohonná jednotka: 2x turbodmychadlový motor s přídavným spalováním od Turbo Union

RB199-34R - 43,8 kN / 76,8 kN s forsáží

Výkon

Maximální rychlost: 2.418 km/h (Mach 2,34)
Taktický dolet: 1.390 km
Přeletový dolet: 3.890 km (se 4 palivovými nádržemi)
Dostup: 15.240 m
Stoupavost: 76,7 m/s
Zátěž na plochu: kg/m²
Tah k hmotnosti: 0,55
Maximální násobky G: -3/+7,5 g (pravděpodobně)