Eurofighter Typhoon je evropský víceúčelový stíhací letoun 4,5 generace. Primárně je určený pro roli záchytného stíhače a úderného letounu. Vývoje se zúčastnila Itálie, Německo a Velká Británie, které hledaly budoucí náhradu za svá Tornada. Počátky tohoto programu sahají až do druhé poloviny 70. let. Konstrukce byla vyvíjena primárně s cílem dosáhnout co nejlepších aerodynamických vlastností a až sekundárně s ohledem na neviditelnost (stealth). První let se uskutečnil 27.3.1994. U Typhoonu je třeba vyzdvyhnout např. jeho schopnost letět stabilní nadzvukovou rychlostí bez použití přídavného spalování (tzv. supercruise), vysokou stoupavost (315 m/s) nebo třeba i to, že se ho již podařilo vyexportovat do šesti zemí.
Konstrukce
Letoun je řešen jako jednomístný dvoumotorový dolnoplošník s delta křídlem, kachními plochami a jednou SOP. Kachní plochy mimo jiné snižují přistávací a vzletovou rychlost a zárověn zvyšují obratnost. Drak je z 82% tvořen kompozity s odhadovanou životností 6000 hodin. Trup je pokrytý speciálním RAM nátěrem, který pohlcuje radarové paprsky. Digitální čtyřkanálový systém řízení fly-by-wire je typu "carefree". Ten pilota "kontroluje" a brání mu v překročení povolené letové obálky. Navigační systém je jak inerciální, tak GPS. Samozřejmostí je možnost tankování za letu, ráhno je umístěno v pravé přední části. Ve špičce letounu je umístěn radar CAPTOR (ECR-90), který umožňuje detekovat a útočit na cíle za hranicí viditelnosti (BVR) i provádět údery na několik pozemních cílů současně. Za kokpitem se nachází aerodynamická brzda. Pod křídly je celkem 13 závěsníků. Podvozek je klasický tříbodový, přední podvozková noha se zatahuje směrem vzad. Typhoon dokáže letět stabilní nadzvukovou rychlostí bez použití přídavného spalování (tzv. supercruise), což velmi šetří palivo.
Pro zajímavost je možné uvést, že např. na levém konci křídla je v pouzdře umístěna ECM a ESM anténa, předzesilovač a konvertor ECM, chladící a monopulzní jednotka, na druhém křídle se nachází TRD nebo že v horní části SOP nalezneme HF a UHF/IFF anténu, zadní navigační světlo či vývod pro nouzové vypouštění paliva. Ostatně toto a mnoho dalších informací je možné vyčíst z obrázku níže, který poskytuje pohled to nitra Typhoonu.
Typhoon je vybaven sofistikovaným a vysoce integrovaným subsystémem Praetorian. Ten sestává ze senzorů RWR a LWR (jen pro RAF). Praetorian sleduje a automaticky reaguje na okolní svět. Případné hrozby následně vyhodnocuje a provádí patřičná protiopatření (vystřelování klamným cílů, TRD, aktivace rušení atd.). Letoun má také moderní GPWS systém založený na TEPROMu, který byl vylepšen a plně integrován do displejů v kokpitu a to včetně jeho ovládání.
Pro pasivní vyhledávání a sledování cílů je stroj vybaven systémem PIRATE, který je umístěn na levé části před kokpitem a je napojen také přímo do přilbového displeje. Tento systém pracuje ve dvou infračervených pásmech, konkrétně 3-5 a 8-11 µm. Při použití s radarem v módu A/A funguje jako infračervený vyhledávací a sledovací systém, poskytující pasivní vyhledávání a sledování cíle. Při použití módu A/G provádí identifikaci a zaměřování cíle.
Kokpit
Pilot sedí ve vystřelovacím sedadle Martin-Baker Mk.16A s parametry 0/0. Kokpit je vybaven širokoúhlým HUD displejem, třemi barevnými MHDD displeji (ty lze ovládat i pomocí hlasových příkazů - tzv. DVI), systémem FLIR, přilbovým systémem HMSS, ovládáním HOTAS + hlasem, datovým systémem MIDS, zařízením pro ruční zadávání dat (MDEF) a plně integrovaným varovným systémem s panelem DWP. Letoun se ovládá kniplem, který je umístěn standardně uprostřed a výkon motorů se reguluje plynovou pákou na levé straně.
Bojové nasazení
Libye - operace Úsvit odyssey (2011): Typhoony nasadila poprvé do boje britská RAF a to v počtu 10 kusů, kdy dohlížely na dodržování bezletové zóny, která byla vyhlášena nad Libyí. Letouny startovaly z letecké základny Gioia del Colle na jihu Itálie.
Pohled na výstupní trysku, pouzdro s TRD na konci křídla a tepelný výměník u kořene SOP.
Základní informace
První let: 27.3.1994
Posádka: 1 muž (2 muži pouze u cvičné verze)
Délka: 15,96 m
Výška: 5,28 m
Rozpětí: 10,95 m
Nosná plocha: 50 m²
Hmotnost prázného: 11.000 kg
Hmotnost vzletová: 15.550 kg
Hmostnost maximální: 21.009 kg
Pohonná jednotka: 2x turbodmychadlový motor s přídavným spalováním od Eurojet Turbo GmbH
- Eurojet EJ200 - 60 kN / 90 kN s forsáží
Výkon

Maximální rychlost: 2.387 km/h (Mach 2)
Taktický dolet: 1.389 km (A/G: hi-lo-hi)
Přeletový dolet: 3.790 km
Dostup: 19.812 m
Stoupavost: 315 m/s
Zátěž na plochu: 311 kg/m²
Tah k hmotnosti: 1.16
Maximální násobky G: -3/+9 g
Verze
Tranche 1:
- Block 1:
- Block 2:
- Block 2B:
- Block 5: Od této verze je vybaven systémem PIRATE.
Tranche 2:
- Block 8:
- Block 10:
- Block 15:
Tranche 3:
Výzbroj
Kanón: 1x 27 mm Mauser BK-27 (150 nábojů)
Počet závěsníků: 13 (max 6.500 kg)
Řízené střely vzduch / vzduch:

- IRIS-T
- MBDA Meteor
- AIM-9 Sidewinder
- AIM-132 ASRAAM
- AIM-120 AMRAAM
Řízené střely vzduch / země:
- ALARM
- Storm Shadow
- Taurus KEPD 350
- Brimstone
- AGM Armiger
- Penguin/li>
- AGM-84 Harpoon
- AGM-88 HARM
Bomby:
- JDAM
- HOPE/HOSBO
- Paveway 2
- Paveway 3
- Enhanced Paveway
Uživatelé
- Itálie: 96 strojů
- Německo (Luftwaffe): 143 strojů
- Rakousko: 15 strojů
- Saúdská Arábie: 72 strojů
- Španělsko: 73 strojů
- Velká Británie (RAF): 160 strojů










Komentáře
Add new comment