Dassault Rafale

Vytvořil Hanz dne Fri, 19/11/2010 - 15:49

Dassault Rafale je francouzský dvoumotorový stíhací víceúčelový letoun 4,5 generace. První let se uskutečnil 4.7.1986. Vyrábí se ve verzích, které umožnují jeho použití jak na klasických letištních plochách, tak na letadlových lodích. Vývoj lze datovat od roku 1981, kdy ve společnosti Dassault Aviation začaly s vývojem letounu Rafale na základě požadavku francouzského letectva, které se v roce 1979 začalo poohlížet po nástupci letounů Etendard, Jaguar a Mirage.

Rafale se v současné době dělí na tři verze - B (doumístná), C (jednomístná) a M (jednomístná námořní). Prototyp ve verzi C a M vzlétl v roce 1991, prototyp verze B až v roce 1993. Zpočátku měla být verze B určená pouze pro výcvik, nicméně zkušenosti z války v Perském zálivu a Kosovu ukázaly, že je druhý člen posádky během úderů a průzkumných misí neocenitelný. Proto bylo francouzským letectvem nakonec objednáno více kusů verze B než C.

Francouzské síly objednaly celkem 294 kusů, z toho 60 pro námořnictvo. Námořnictvo obdrželo první stroje v roce 2000, letectvo až na konci roku 2004. Francie je v současné době (2010) jediným uživatelem letounů Rafale.

Rafale: Konstrukce

Letoun je řešen jako dvoumotorový středoplošník s delta křídlem, kachními plochami a jednou SOP. Tato konfigurace umožnuje letounu provádět manévry s přetížením -3/+9g (nouzově až 11g) při zachování letové stability. Kachní plochy mimo jiné snižují přistávací rychlost na 115 knotů a letoun může operovat z drah o minimální délce 400 m. Drak je z velké části tvořen kompozity, systém řízení je fly by wire.

Rafale nese integrovaný elektronický systém vlastní ochrany s názvem Spectra. Ten nabízí softwarově založenou technologii stealth a především sleduje možné hrozby letounu, jako je např. ozáření nepřátelským radarem. Hrozby následně vyhodnocuje a provádí patřičná protiopatření (vystřelování klamným cílů, aktivace rušení atd.). Nejdůležitějším senzorem je vyhledávací pasivní elektronický vícerežimový radar RBE2 (PESA) s pevnou anténou. Ten umožňuje např. sledovat až 16 vzdušných cílů, mapovat terén apod. V současnosti (2010) se nahrazuje tento radar aktivním elektronickým vícerežimovým radarem RBE2 AA (AESA). Pilot může také využívat optoelektronický zaměřovací systém OSF (Optronique Secteur Frontal).

Hlavní systémy Rafalu využívají integrovanou modulární avioniku (IMA), která se nazývá MDPU (Modular Data Processing Unit). Tato architektura hostuje všechny základní funkce letounu jako je např. systém řízení letu, slučování dat, řízení palby atd. Hodnota radaru, elektroniky a systému vlastní ochrany tvoří zhruba 30% nákladů z celého letounu. Možnosti vedení úderů vzduch-země (A/G) jsou limitovány nedostatkem pokročilých zaměřovacích systémů. Tento nedostatek bude ve standardu F-3 odstraněn použitím průzkumného systému Reco NG/Areos a zaměřovacího systému Damocles.

Rafale: Kokpit

Pilot sedí ve vystřelovacím sedadle Martin-Baker Mark 16. Kokpit je vybaven širokoúhlým HUD displejem a třemi barevnými MFD displeji. Vyvíji se také systém HMD (head-mounted display) a plánuje se zahrnout do výbavy také systém DVI (hlasové příkazy letounu). Letoun se ovládá joystikem, který je umístěn na pravé straně a výkon motorů se reguluje standardně plynovou pákou na levé straně. Ovládání je "HOTAS" kompatibilní.

Základní informace

První let: 4.7.1986
Posádka: 1 muž nebo 2 muži
Délka: 15,27 m
Výška: 5,34 m
Rozpětí: 10,80 m
Nosná plocha: 45,7 m²
Hmotnost prázného: 9.500 kg (C), 9.770 kg (B), 10.196 kg (M)
Hmotnost vzletová: 14.016 kg
Hmostnost maximální: 24.500 kg (C/D), 22.200 kg (M)
Pohonná jednotka: 2x turbodmychadlový motor s přídavným spalováním od Snecma

M88-2 - 2x 50.04 kN / 2x 75.62 kN

Výkon

Maximální rychlost: 2.390 km/h (Mach 2)
Taktický dolet: 1.852 km
Přeletový dolet: 3.700 km
Dostup: 16.800 m
Stoupavost: 304,8 m/s
Zátěž na plochu: 326 kg/m²
Tah k hmotnosti: 1,1
Maximální násobky G: -3/+9

Verze

Rafale A: Tento technologický demonstrátor provedl vůbec první let tohoto stroje (4.7.1986). Protože nebyly motory SNECMA M88 ještě dostatečně vyzrálé pro počáteční pokusy, byly použity motory General Electric F404-GE-400 jako má F/A-18 Hornet. Později se testovalo již s M88.
Rafale B (Biplace): Dvoumístná verze pro francouzské vzdušné síly (Armée de l'Air):
Rafale C (Chasseur): Jednomístná verze pro francouzské vzdušné síly (Armée de l'Air).
Rafale D (Discret či stealthy): Označení používal výrobce na počátku 90 let ke zdůraznění nových polo-stealth prvků, které byly zahrnuty do designu.
Rafale M (Marine): Jednomístná verze pro francouzské námořnictvo (Aéronavale).
Rafale N (původně BM): Plánovaná dvoumístná verze pro námořnictvo, nakonec vyvíjená nebyla.