Suchoj Su-22 Fitter

Vytvořil Hanz dne Fri, 21/03/2008 - 09:57

Vývoj Fitteru je datován na počátek šedesátých let dvacátého století, kdy měl nahradit stárnoucí letouny Su-7, které již neposkytovaly potřebný výkon a taktický dolet. O konstukci stroje, který měl nahradit stárnoucí Su-7 projevila zájem i konstrukční kancelář OKB MiG se svým I-3U, ovšem jejich návrh se neujal. Fitter byl prvním sovětským letounem, u kterého byla použita měnitelná geometrie křídel - tato technologie zmenšuje potřebnou délku dráhy pro vzlet a přistání, další kladnou vlastností je prodloužení doletu. Pro užití této technologie by bylo potřeba úplně přepracovat křídlo a trup letounu Su-7, proto bylo rozhodnuto, že se upraví Su-7 pouze na stroj s částečně měnitelnou geometrií křídla - mění se pouze vnější půlka křídla ( prototyp S-22I / Su-7IG ). První zkušební let byl realizován 2.8.1966 a bylo zjištěno, že letoun má výrazně lepší vlastnosti oproti Su-7 - delší dolet, větší nosnost a stačí mu kratší dráha pro vzlet. V sériové výrobě dostal označení Su-17 (exportní označení Su-20 a Su-22), vyráběl se od roku 1970 do roku 1990 v celkovém počtu cca 3000 ks a do výzbroje se dostal v roce 1971.

Suchoj Su-17 byl zkonstruován jako stíhací bombardér stejně jako MiG-27, ovšem většinou se používal jako bombardér. S MiGem-27 měl i srovnatelný výkon, určení a byl vyroben v podobném množství, důvodem bylo rozhodnutí sovětské vlády neurazit ani jednu z konstrukčních kanceláří, proto sověti používali oba stroje.

Su-22 v Čechách:

Tento stíhací / bombardovací letoun v našem letectvu sloužil osmnáct let, přesněji od roku 1984 ( 3. letka 47. průzkumného leteckého pluku - Pardubice / později Hradec Králové ), nejvíce svého času však strávil na letecké základně v Náměšti nad Oslavou. Sloužili u nás dvě modifikace - dvoumístná Su-22 M-4 ( finální verze exportního typu Su-22 vycházející ze Su-17 M-4, motor Ljulka AL-21F-3, stav k roku 1998 - 28 kusů ve výzbroji ) a jednomístná Su-22 UM-3K Fitter G ( exportní verze Su-17 UM-3, která je narozdíl od UM-2 vybavená dopplerovským navigačním systémem, má vyšší kýlovou plochou a větší zásobou paliva, stav k roku 1998 - 5 kusů ve výzbroji ).

V Náměšti se dvaadvacítka vyznačovala především vysokou spolehlivostí a oblibou u příslušníků letectva. V devadesátých letech piloti z Náměšti začali vystupovat na různých leteckých dnech se svojí akrobatickou skupinou Duha, která byla divácky velmi oblíbená a atraktivní. Se súčkem dvaadvacítkou se české letectvo loučilo těžko, bylo s jeho službou spokojeno, piloty na tomto stroji bavilo létat a je škoda, že se nevyužil ještě stále plný sklad munice, který mohl posloužit pilotům ke kvalitnímu výcviku... Vyřazení tohoto letounu zapříčinilo odchod části personálu Su-22, který s tímto vyřazením nesouhlasil, stejně jako se stalo např. při ukončení služby MiGu-29.
Doporučuji přečíst celý článek na Army.cz ze kterého jsem čerpal - Konec jedné éry - ukončení služby letounů Su-22

Výzbroj:

Letoun je vyzbrojen dvěma kanony NR-30 se zásobníkem na 80 nábojů pro každý kanon, tyto kanony lze doplnit čtyřmi pouzdry SPPU 22-0 s dvojkanónem GŠ-23 se zásobníkem na 260 nábojů, které se podvěšují na vnější křídelní a trupové závěsníky. Tyto kanony mohou střílet pod úhlem 0° až 45° a to buď vpřed nebo i vzad, ovšem nastavení se musí provést ručně na zemi.
Neřízené střely - raketnice (munice): PU-O-25 (S-25O, S-25OF a S-25OMF), APU-88 (S-24), RM-122 (S-13), B-13 (S-13), B-8MI (S-8A a S-8M), UB-32A/57 nebo UB-32M/57 nebo UB-16/57U (S-5M, S-5K, S-5KI, S-5KO, S-5KPB, S-5OI a S-5PI)
Naváděné protizemní střely: CH-25MP,CH-25ML, CH-25MR, CH-29L, CH-29T, CH-58, CH-28
Protiletadlové naváděné střely: R-60, R-3S
Neřízené pumy: FAB (100, 250 a 500 kg), OFAB (100, 250 a 500 kg), PB (250 kg), ZAB (100, 250 a 500 kg), ODAB (500 kg), KMGU-2 (2,5 až 10 kg), BetAB (250 a 500 kg)

Uživatelé:

Suchoj Su-17 - pouze Sovětský svaz.
Suchoj Su-20 - Sovětský svaz, Polsko, NDR, Alžírsko, Írák, Egypt, Sýrie, Afghánistán a Jemen.
Suchoj Su-22 - Československo, Líbye, Peru a v další země.

Charakteristika v kostce (Su-22 Fitter):

Motor: 1x Ljulka AL-21F3, 109,8 kN (TTD Su-17 M (Su-20)
Délka: 19,01 m
Rozpětí: 10,02 m (minimální) / 13,7 m (maximální)
Výška: 4,97 m
Prázdná hmotnost: 9 500 kg
Maximální hmotnost: 19 500 kg
Rychlost: 2 220 km/h / 11 000 m (2,09 Mach)
Dostup: 18 000 m
Stoupavost: 230 m/s
Dolet: 2 300 km
Bojový rádius: 675 km

Verze

Su-17 Fitter B - první sériová verze
Su-17 M Fitter C - verze s lepším motorem AL-21F-3
Su-17 M-2 Fitter D - verze s mírně prodlouženou a sníženou přídí, objemnější hřbetní nástavba, radar pro sledování terénu v radomu pod přídí a laserový hledáček ve středovém vstupním kuželu
Su-17 M-3 Fitter H - skloněná příď o 3° pro lepší výhled, rakety vzduch-vzduch
Su-17 UM-2 Fitter E - cvičně-bojová verze z Su-17 M-2, nemá příďový radom, má širší a vyšší hřbetní nástavbu pro větší zásobu paliva, jen jeden kanón v kořeni pravého křídla
Su-17 UM-3 Fitter G - vylepšená verze Su-17 UM-2 vybavená dopplerovským navigačním systémem, s vyšší kýlovou plochou a větší zásobou paliva
Su-17 M-4 Fitter K - menší vstupní otvor pro studený vzduch, ve výzbroji verze M-4 jsou i 4 kanónová pozdra pro 23 mm kanóny (dva nastaveny pro střelbu vzad)
Su-20 Fitter C - exportní varianta Su-17 M se stejným motorem, ale horší avionikou
Su-20 R - průzkumná verze
Su-22 Fitter F - exportní verze Su-17 M-2, oproti ní má rozšířenou zadní část trupu pro nový motor Tumanskij R-29-BS-300, který byl podobný motoru MiG-27, rakety IČ vzduch-vzduch K-13A
Su-22 U - exportní verze Su-17 UM-2
Su-22 M-3 Fitter J - exportní verze Su-17 M-3, má vyšší zásobu paliva a vyšší kýlovou plochu. Oproti Su-17 M-3, který může být vyzbrojen střelami vzduch-země, může Su-22 M-3 nést i střely vzduch-vzduch K-13A (AA-2) Atoll
Su-22 UM-3K Fitter G - exportní verze Su-17 UM-3, sloužil i v našem letectvu
Su-22 M-4 - finální verze exportního typu Su-22, odvozena od Su-17 M-4, poháněna motorem Ljulka AL-21F-3