Mil Mi-24 Hind (Mi-35)
17.09.2007 napsal: Hanz | Rubrika: Helikoptéry - bitevní
Hind je dvoumotorový bitevní vrtulník, určený pro přímou podporu pozemních jednotek, ničení obrněných cílů a přepravu osob, případně nákladu. První prototyp nového vrtulníku označený V-24 byl zalétán počátkem sedmdesátých let, roku 1972 byla zahájena sériová výroba pod označením Mi-24. První let se uskutečnil 19.9.1969.
Technický popis Mi-24 Hind (Mi-35)
V přední části je umístěno pohyblivé střelecké stanoviště, kabina pilota operátora, za ní výše má kabinu pilot. Střední část trupu začíná prostorem, v němž jsou umístěny police se speciálním vybavením, mezi nimi je průlez mezi pilotní kabinou a kabinou nákladní. Křídla jsou samonosná, lichoběžníková. Slouží k odlehčení nosného rotoru při vyšších rychlostech a k nesení podvěšované výzbroje. Nosný rotor je pětilistý a otáčí se ve směru hodinových ručiček. Hlava nosného rotoru je kloubová, listy rotoru jsou k ní uchyceny pomocí tří kloubů, umožňující pohyb listů okolo všech tří os. Vyrovnávací rotor je tažný, třílistý. Slouží k vyrovnávání reakčního momentu nosného rotoru a ke směrovému řízení, otáčí se ve směru hodinových ručiček při pohledu na vrtulník zleva. Pohonnou jednotku tvoří dva turbohřídelové motory TV3-117, pomocný motor AI-9V, ventilátor a systém transmise. Vrtulník je vybaven dvojitým systémem řízení, jedno je v kabině pilota operátora, druhé je v kabině pilota. Řízení doplňuje autopilot a systém automatického řízení.
Výzbroj
Stálou výzbroj tvoří pohyblivé střelecké stanoviště USPU-24 se čtyřhlavňovým rotačním kulometem ráže 12,7 mm typu 9A-624. Zbraň má teoretickou rychlost střelby 4000 až 5000 ran za minutu. Zásoba střeliva činí 1470 nábojů. Podvěšená výzbroj se dělí na raketovou řízenou, neřízenou a bombardovací. Řízené rakety 9M17P systému Falanga byly určeny zejména k ničení pancéřových cílů a byly naváděny rádiem, dnes se už nepoužívají, nahradily je řízené střely Šturm. V blocích UB-32 je možné nést neřízené střely S-5KO nebo S-5MO ráže 57 mm, v každém z bloků po 32 kusech. Bloky se zavěšují na čtyři závěsníky pod křídly. Na závěsníky je možné místo raketových bloků zavěsit i pumy o hmotnosti po 100 či 250 kg. Pumy o hmotnosti 500 kg. mohou nést pouze vnitřní závěsníky. Přitom je možná kombinace bloků s pumami. Na vnitřních závěsnících je možné nést i zápalné nádrže s objemem po 500 l napalmu. Je možné podvěsit i přídavné nádrže nebo zbraňové kontejnery KMGU a GUV.
Startovní procedura Mi-24
Po „oživení“ palubní elektrické sítě zapíná pilot interkom, havarijní zapisovač SARPP-12, kontroluje a zapíná hlásiče nebezpečných vibrací motorů, palivový a protipožární systém. Poté je již možné spustit pomocný motor AI-9V, který dodává stlačený vzduch potřebný k roztočení motorů TV3-117. Po spuštění motorů kontrolujeme hydraulický systém a hermetizaci kabiny. Po prohřátí motorů na 30 °C se kontroluje jejich výkon. Následným otočením rukojeti na páce kolektivu doprava nastavíme tzv. „pravou ručku“, neboli vyšší výkon, kde již pracuje automatická regulace motorů. Poté je možné zapnout elektrické generátory, usměrňovače a transformátory na elektropultu a zapínají se gyrovertikály, radiovýškoměr, dopplerovský navigační systém DISS-15D, automatický radiokompas ARK-15 a vypíná se motor AI-9V. Po sesouhlasení gyrovertikál se zapíná kurzový systém a autopilot. Díky hermetizované kabině je nutné zapnout klimatizaci, která je velmi účinná. V zimě ohřeje kabinu během krátké doby na velice příjemnou teplotu, v létě výborně chladí. Jedinou nevýhodou je, že se může zapnout až na „pravé ručce“. Po sesouhlasení kurzového systému a kontrole důležitých úkonů je vrtulník připraven k pojíždění a vzletu.
Odstavec „Startovní procedura Mi-24″ pochází z webu Vrtulnik.cz, kde naleznete další podrobné informace o Mi-24 včetně osobních zkušeností s tímto strojem. Je uveřejněn s laskavým svolením autora.
Základní informace (Mi-24V)
První let: 19.9.1969
Posádka: 2 muži v tandemu (operátor zbraní a za ním pilot) + palubní technik
Kapacita: 8 vyzbrojených výsadkářů
Délka trupu: 17,51 m
Délka s otáčejícími rotory: 19,79 m
Výška: 6,5 m
Rozpětí křídel : 6,5 m
Hlavní rotor: 5 listů (pravotočivý)
Průměr rotoru: 17,3 m
Vyrovnávací rotor: 3 listy
Průměr vyrovnávacího rotoru: 3,9 m
Plocha listů rotoru: 235 m²
Hmotnost prázného: 8.400 kg
Hmotnost vzletová: N/A
Hmostnost maximální: 12.500 kg
Pohonná jednotka: 2x turbohřídelový motor Isotov
- TV3-117 – 1.600 kW
Výkon
Nepřekročitelná rychlost: N/A
Maximální rychlost: 335 km/h
Cestovní rychlost: 270 km/h
Taktický dolet: 450 km
Přeletový dolet: 750 km
Dostup: 4.500 m
Stoupavost u země: 750 m/min
Zátěž na plochu listů: N/A
Tah k hmotnost: N/A
Verze
- Mil Mi-24 Hind-B: původní verze
- Mil Mi-24 Hind-A: první verze vyráběná ve větším počtu
- Mil Mi-24D Hind-D: výrazně modernizovaná verze
- Mil Mi-24V Hind-E: verze s větší výzbrojí
- Mil Mi-24P Hind-F: zdokonalená verze s identifikačním radarem
- Mil Mi-25: exportní verze odvozená od Mi-24D
- Mil Mi-35: exportní verze odvozená od Mi-24V
- Mil Mi-35P: exportní verze odvozená od Mi-24P
Výzbroj
Kanón: 1x čtyřhlavňovým rotační kulomet typu 9A-624 ráže 12,7 mm (1.470 nábojů. )
Počet závěsníků: 4 + 2 nosníky (max 1.500 kg)
Řízené střely vzduch / země:
- 9K114 Šturm
Neřízené střely vzduch / země:
- Blok UB-32 – 32 raket S-5KO nebo S-5MO ráže 57 mm
- S-8 ráže 80 mm
Řízené střely vzduch / vzduch:
- N/A
Bomby:
- Různé pumy do 500 kg
- Nádrže na 500 l napalmu





Je zkutečně pravdou že je možné i podvěšení PLŘS R-60 M pro vlastní ochranu?
Zdravim, podařilo se mně zjistit nasledující odpověd na tento dotaz od Havrana: „když pominu možné experimenty v Rusku (, kde je všechno možné ;-) ), tak jednoznačně můžu prohlásit, že je to nesmysl. Na Mi-24 není na tuto raketu uzpůsoben závěsník a adaptéry na to nemáme. Taky zcela postrádám smysl takovéto zástavby a efektivnost použití této střely při letu v malých výškách….“
Významné rozdíly v hlavních verzích „Mi-čka“ jsou asi tyhle. Verze Mi-24A a B – měli společnou kabinu pro pilota, střelce a palubního technika – zřetelná inspirace při vývoji typem Mi-8. PTŘS Falanga a v přídi kulomet Jak-12 ráže 12.7mm. Verze Mi-24D – kompletně překonstruována přední část stroje. Umístění pilotů v oddělených kokpitech stupňovitě, tak jak to známe dnes. Instalace střelecké věže USPU-24. Verze Mi-24V – modernizovaná verze „D-čka“ s výkonnějšími motory vhodnými pro operace ve výškách v horském ovzduší (Afghanistán), výkonnější výzbrojí PTŘS 9M114 Šturm a střeleckou věžičkou USPU-24 s rotačním kulometem ráže 12.7mm. Verze Mi-24P – hlavní odlišnost od „V-čka“ je výměna střelecké věže USPU-24 za pevný dvouhlavňový kanon GŠ-30-2 ráže 30mm umístěný vpravo podél kabiny. Tato verze si získala později oblibu u sovětů v Afghanistánu pro velkou účinnost a přesnost kanonu GŠ-30-2. Verze Mi-24K – určen pro vyhledávání a zaměřování cílů pro dělostřelce. Verze Mi-24PN – modernizovaná verze ruských VVS pro činnost za všech povětrnostních podmínek ve dne i v noci vybavena systémem FLIR, pevným podvozkem, rotorem a křidélky z typu Mi-28. Verze Mi-24VM – modernizovaná verze u které byl vyměněn pohybliví rotační kulomet ráže 12,7 mm za pohybliví dvojkanon ráže 23mm GŠ-23 ve střelecké věži a pár dalších změn. Tato verze je ve velmi skromných počtech zařazena ve službě u Ruského námořnictva (Námořní pěchota). Druhý projekt modernizace Mi-24VM byl více radikální a určen pro celkovou modernizaci Mi-24V ruských VVS, ke které nedošlo a pro export. Mi-25 a Mi-35 jsou jen exportní názvy daných verzí. Mi-35M – je zatím poslední modernizace. Má pevný podvozek, rotor a křidélka z Mi-28, kompletně novou moderní avioniku. V přídi je umístěn pohyblivý dvojkanon GŠ-23-2, dále je vybaven moderními PTŘS 9M120 Ataka a možností použít PLŘS Igla. Ruské VVS již objednali pro doplnění leteckého parku Mi-28N a Ka-52A 22 strojů Mi-35M. Je uvolněn také pro export.
jsem sberatel potreboval bych nejaké dily na MI-24D kdyby se neco vyřazovalo nebo tak neco diky za info.email PATROL1@seznam.cz
Zdar, jezdím často do Army pointu u Staré Boleslavi. Stojí tam dva kousky. Nevím, co sháníš, ale poptej se u nich http://www.armypoint.cz/mil-mi-24/d-91025/
Tento stroj jsem neměl moc rád, pořád se něco uklepávalo a motoráři (a nejen oni) byli špinaví od sazí jak kominíci.
„Pro prohřátí motorů na 30 °C se kontroluje jejich výkon.“ Tak to je asi nějaký kik.
Ano, to je opravdu zřejmě nesmysl. Správnou teplotu však momentálně nevím… Díky za upozornění.
Mohu se zeptat, co jste měl, nebo máte, za povolání vzhledem k Vašim vědomostem?
Ono stačí kluci vypustit písmenko „r“ a už to bude v pořádku. Takže „Po prohřátí motorů na 30 °C se kontroluje jejich výkon.“
Je to proto, že pro přechod z levé korekce na pravou je podmínka: po spuštění motoru počkat na levé korekci 1 minutu, a zároveň teplota ol. motorů musí být min. +30 st., tepl. ol. hlavního reduktoru min. -15 st
A záhada je vyřešena, včetně vysvětlení. Díky moc, v článku jsem to poupravil.
Čerte, Vaše videa jsou parádní, doufám, že ještě nějaká budete v nejbližší době publikovat. Malá ochutnávka pro ty, kteří neví o co jde:
Díky, myslím že ještě něco vytvořím. Zrovna jsem se vrátil z Chorvatska, kde jsem pořídil pár záběrů při doprovodu místních Mi-171. Tak jak bude trochu času, tak to přeberu
Pracoval jsem na letecké základně.